Ukládání - zrání domácích pálenek do dubových a akátových soudků

Účinky alkoholických nápojů jsou člověku známy od pradávna. A tak, jako člověk objevil kouzlo kvašení a posléze i destilace, přišel i na to, že nejlepší způsob uložení vypáleného destilátu je v uzavřené nádobě ze dřeva a to nejlépe dřeva dubového, nebo z akátu, protože obsah není jen uchováván, ale po určité době ještě dozrává a získává na chuti.
Dnes toto zrání nazýváme esterifikací. Je to značně složitý proces mnoha chemických reakcí, při kterém díky dřevem prostupujícímu vzdušnému kyslíku dochází k přeměně méně žádoucích arómat v ty chuťově příjemné, a chuť je navíc obohacena vyluhovanými přísadami z dřeva. Ostatně - u whisky, bourbonu a dalších ušlechtilých destilátů je zrání v dubových sudech zcela nedílnou součástí výroby. Nás, kteří "zušlechťujeme" pálením jen plody naší zahrádky, může jen těšit, že to funguje i u slivovice, kalvádosu a našich domácích pálenek vůbec. I pouhých šest měsíců zrání stačí, aby se z dobré slivovice stala výborná. Což teprve po roce, nebo několika letech! A co je neméně dobré a užitečné: Ne vždy se nám ta naše povede (odborně řečeno, má prostě větší, či menší ocas!), potom několikaměsíční uložení v dubovém soudku účinkuje jako zaručená léčebná kůra, která zachrání mnohé.
Je samozřejmé, že pro ruční výrobu soudků k těmto účelům je použito vyzrálé dřevo nejvyšší kvality!
U skleněných lahví a demižonů k esterifikaci zrání v podstatě nedochází, sklo je neprostupné a tedy ani po několikaletém uložení se chuť téměř nemění.
Naléváte-li kamarádům z láhve, svědčí to o vaší pohostinnosti. Pokud však postavíte na stůl ze sklepa přinesený soudek, má to jinou úroveň, styl a z koštování se stává obřad...